Věda a výzkum

Modelování tepelně izolačních vlastností srubových stěn

V současné době probíhá modelování tepelně izolačních vlastností srubových stěn používaných firmou OK PYRUS v rámci zpracování doktorandské práce zabývající se uvedenou problematikou (VÚT Brno - Fakulta stavební). Článek Stanovení tepelného odporu srubové stěny autorů Ing. Němce a Ing. Davidové na toto téma byl publikován v odborném tisku. Pro představu jsou níže uvedeny ukázky z výsledků, resp. jejich grafické výstupy. Posouzení bylo provedeno v programu ANSYS 5.7 pomocí plošných prvků PLANE 55 a 1D prvků pro přesun tepla SURFACE 151.

Termovize

Při odhalování tepelných úniků srubových domů jsme v roce 2002 začali využívat termovizní zařízení. Níže je uveden výtah z Protokolu o termovizním měření srubové stavby provedeného pracovníky Ústavu pozemního stavitelství FAST v Brně na jednom z objektů realizovaných naší firmou.

Výchozí předpoklady:

• použité zařízení: THERMACAMT PM 695 ALMEMO 2290-8

• použitý objektiv: LENS 24, 80

• účelem termovizního měření bylo zjistit rozložení teplotních polí v exteriéru a interiéru s následnou lokalizací teplotních polí

• podkladem pro měření a následné vyhodnocení je ČSN EN 13187, ČSN 730540

• čas měření (vnější i vnitřní): 15.00 - 17.00 hod.

• nastavení emisivity pro materiál: dřevo

• počasí: zataženo, bezvětří, vnější a vnitřní teploty i vlhkost jsou uvedeny v jednotlivých tabulkách u každého termogramu

• datum měření: 16.12.2002

Závěry termovizního měření:

Venkovní měření: termovizním měřením bylo zjištěno rozložení teplot na vnějším plášti. Nejprve v celých částech fasády a následně v jednotlivých specifických místech exteriéru. 

Vnitřní měření: Specifická vytipovaná místa z měření v exteriéru byla prověřena měřením uvnitř objektu. Vzhledem k teplotám výsledky termovizního měření zachycují zejména vliv tepelných ztrát prostupem (vedením). Z uvedených termografů je zřejmé, že nedochází k výrazným tepelným ztrátám. Na některých termogramech je patrná jistá teplotní anomálie, která může být působena oslabením profilu nebo netěsností spár. Z tepelně technického hlediska však nemá vliv na konstrukci a při zjištěné relativní vlhkosti a vnitřní teplotě v místnosti zde nedochází k rosnému bodu, tzn. ke kondenzaci na povrchu konstrukce. Na závěr je nutné konstatovat, že provedená měření lze považovatt za směrodatná, protože objekt byl dostatečně vytopen a teplotní rozdíl byl 20K.

 

Více informací o problematice a technologii srubových staveb, naleznete v knize Houdek, Koudelka: Srubové domy z kulatin.